Problém silničního dopravního značení

Při řízení vozu pravidelně narážím na tři problémy, které IMHO způsobuje nedomyšlenost realizace předpisů. Společným rysem všech zmíněných problémů je to, se při jízdě plně věnuji skutečné dopravní situaci a dopravní značení vnímám jen když má v dané chvíli smysl.

Problém hlavní a vedlejší

Při projíždění prázdnou křižovatkou nepotřebuji znát, zda mám přednost, protože v prázdné křižovatce mám přednost vždy. A proto teprve když do křižovatky přijíždí i jiný vůz, je pro mě zjištění předností podstatné.

Bohužel tady v Pardubicích jsou značky přednosti umístěny asi 20-30 m před křižovatkou a ve většině případů jsou křižovatky natolik nepřehledné že vůz z příčné komunikace je vidět až těsně před křižovatkou, kdy už mám problém zjistit, kdo z nás teď bude mít přednost.

Problém semaforu

Za základní problémy semaforů považuji příliš krátký čas při přechodu ze zelené „volno“ na červenou „stůj“, kdy se na chvíli rozsvítí žlutá, o které zákon říká: „Pokud začne svítit při přechodu ze zelené na červenou, pak je řidič povinen zastavit vozidlo na hraně křižovatky. Pouze v případě, že by bezpečně nemohl zastavit, smí pokračovat v jízdě.“. Ovšem při rychlosti nad 30 km/h je na bezpečné zastavení třeba mnohem více, než 2-4 sekundy, po které žluté znamení svítí.

A opět – ve skutečném provozu řeším problém pozornosti, kterou věnuji dopravní situaci. Když totiž z dálky vidím, že mi semafor dává volno, začnu se věnovat ostatním vozům, které již křižovatkou projíždí a při odbočování také situaci na přechodu pro chodce. Kvůli tomu však někdy přehlédnu náhlou změnu znamení semaforu a projedu i na červenou.

Druhý problém značení předností

Svislé značení přednosti v křižovatkách má jednu úžasnou vlastnost – lze jej rozlišit jednoznačně dle tvaru:

Lze proto vyhodnotit situaci i za zhoršených podmínek viditelnosti, nebo rozpoznat, jakou přednost má vozidlo přijíždějící po příčné komunikaci pohledem na záda značky.

Tyto úžasné výhody však kazí použití značky, která má stejný tvar jako značka s významem zcela opačným.

Kdo to vymyslel?!

2 komentáře u „Problém silničního dopravního značení“

  1. Jen jedna připomínka: ve vyhlášce je dáno, že barva uprostřed semaforu je oranžova ačkoli každý normální člověk pozná, že se jedná o žlutou. Pak se tedy můžeme zamyslet nad ostatními věcmi které jsou mnohem důležitější a třeba neznamenají to co mají. Je to jen vyhláška-neřešit!!!

  2. Za mnohem nebezpečnější já ovšem považuji ve městě v noci nedostatečnou viditelnost všeho dopravního značení nad výrazné a veškeré jiné nedůležité osvětlení reklam na sloupech a okolních domech v zorném poli řidiče směrem k dopravnímu značení. V záři těch všech reklam, aby člověk hledal důležité potemnělé silniční značení na těch samých sloupech, kde se nacházejí dopravní značky současně s osvětlenými relkamami dokonce i k volbám! A kde reklamy a billbordy nejvíce oslňují. Dříve za totáče existovaly na mnoha místech ve městech svítící dopravní značky, aby tak na sebe upozorňovaly a to prosím nebylo tolik placených svítících reklam všech možných šupáckých podniků a politických stran, které přesvěcují dopravní značení a tím každodenně úmyslně přivádějí všechny řidiče do nebezpečné situace.
    Otázka: Je něco takového povoleno v zákoně tohoto modrobolševického státu???

Komentáře nejsou povoleny.