Strach z Facebooku

Pokud ještě „nejste na Facebooku“, určitě jste o něm již slyšeli. V České republice nyní zažívá velký boom a denně počet jeho českých uživatelů roste o tisíce.

V posledním měsíci jsem měl možnost mluvit osobně s větším množstvím svých přátel a pro zajímavost jsem zjišťoval, jaké mají názory na Facebook lidé ve věku 15 – 30 let.

Názory na Facebook se různí, ale vesměs mí přátele svými názory tvoří několik málo rozdílných skupin.

První skupina jsou aktivní uživatelé Facebooku, tito svůj účet již mají a mnozí jej aktivně využívají. Většina jej využívá pro sdílení fotek a zajímavostí, ale jsou i tací, kteří denně „otočí“ desítky statusů typu: „udělala jsem si oběd a právě žvýkám první knedlík“ … „už jím druhý, ale ten první byl lepší„. Tato skupinka uživatelů patří mezi spokojené a v tomto článku se jimi nebudu dále zabývat.

A pak je tu menšina, kterou Facebook nezaujal nebo vůči němu mají odpor. Ti se dělí na tři základní typy:

Je velmi omezená skupinka  lidí, kteří žijí trochu odlišně, než ostatní. Nemají televizi, ICQ, a pořídili si internet jen jako nutnost kvůli studiím. U takových je nezájem o Facebook zcela pochopitelný.

Další skupinou jsou ti, kteří se nechali zlákat, zaregistrovali se, ale Facebook je nezaujal, nebo jej nepochopili a tak jej používají jen zřídka, většinou, když jim někdo pošle odkaz, nebo je označí na fotce.

A v poslední řadě je relativně veliká skupina těch, které popularita Facebooku zaskočila a odmítají jej a aniž by mu dali šanci. Při jakékoliv zmínce o Facebooku dělají úšklebky a povýšeně jej odsuzují a nesmyslně jej označují jako sektu, vymejvárnu, a kdo ví co ještě. Jedním společným rysem těchto lidí je neschopnost rozumně obhájit svůj názor – místo konkrétních důvodů jen prohodí prázdnou ohranou frázi („je tam každý“, „je to sekta“, „je to sráč“, „prostě proto“, „furt by to otravovalo“, „žere to moc času“). Většinou nemají vůbec jasno, co podstatou Facebooku je, a pokud ano, tak jej buď používají nesprávně (např.: jako náhražku za ICQ a pak jsou zaskočeni, že jejich zprávy jsou viditelné i dalším uživatelům), nebo jej neumí nastavit (např.: si do profilu nesmyslně dají stovky fanclubů a pak jsou zahlceni příspěvky).

Neustále přemýšlím, proč se zdvihá taková velká vlna odporu. Google také používají všichni, stejně jako ICQ nebo mapy.cz. Rozdíl je v tom, že za poslední 3-4 měsíce v ČR prodělal Facebook rozmach naprosto nevídaných rozměrů a prakticky všude se teď o něm mluví, kdekdo na něj odkazuje, plní fotkami.

Facebook je třeba chápat pouze jako propracovaný nástroj, nehledat v něm zlo, ani temného démona :) Je to nástroj a jaký si ho uděláte, takový ho budete mít. Může vám škodit, může vám brát váš drahocenný čas, ale pokud si dáte trochu práci, Facebook vám umí velmi pomoci, ať už k nalezení starých přátel, tak například najít si novou lepší práci, nebo si udělat efektivní reklamu. Je to jen na každém z vás.

Pokud jste hákliví na své soukromí, Facebook poskytuje účinné nástroje, jak své soukromí chránit.

Jako inspiraci rozhodně doporučuji článek „Deset věcí, které byste na Facebooku neměli dělat“ na blogu Miloše Čermáka. Je v něm plno inspirativních rad. Velmi mě zaujaly body číslo 4 a 5, tedy nikdy nepřispívat na Facebook pod vlivem alkoholu a používat co nejméně aplikací.

Ačkoliv je Facebook velmi ostražitě sledován, zda dostatečně chrání uživatelovo soukromí, jeho velkou vadou na kráse je jeho snaha přimět uživatele sdílet kde co. Díky tomu je uživatel na každém kroku vyzýván, aby sdílel tuhleto a támhleto a často se tak stává, že uživatel má zaspamovanou svoji zeď od přátel, kteří nemají nic lepšího na práci, než vyplňovat přihlouplé kvízy a zveřejňovat jejich výsledky.

Za to ale snad ani není možné vinit Facebook, jako takový, ale jeho uživatele – je to stejné, jako kdyby vám mnoho lidí opakovaně přeposílalo vtipné e-maily. Na Facebooku lze naštěstí účinně rozhodnout, jaká aplikace bude blokovaná a nebude se na vaší zdi zobrazovat. Přesto pokud nějaký uživatel používá příliš mnoho aplikací na Facebooku, je jejich blokování velmi obtížné. Pak pomůže jedině zablokovat příspěvky od daného uživatele.

Závěrem jsem tedy chtěl naznačit, že Facebook není nestvůra, která přišla, aby nás zničila, ale šikovná a robusní hračka, která nám vezme jen to, co jo jí dovolíme a naopak nám může mnohé přinést.

Co se mě týče, velmi jsem si ho oblíbil. Díky němu jsem teď v kontaktu s lidmi, kteří žijí v zahraničí a setkávám se (osobně!) s lidmi, o kterých jsem už mnoho (někdy více než 10) let neslyšel jedinou zprávu.

Mám ho rád.

Omlouvám se všem, které jsem výše citoval bez předchozího dovolení. Snad se vás článek nějak nedotknul – ostatně všem z vás jsem osobně řekl, co si o vašem postoji myslím a nyní jsem tento názor ventiloval navíc veřejně.

Dodatek 12. 8. 2009:

Jan Hadl na Lupě publikoval o Facebooku zajímavý článek. Nemohu, než s ním z celé duše souhlasit: Co všechno se můžeme dozvědět na Facebooku?

6 komentářů u „Strach z Facebooku“

  1. Osobně se řadím do skupiny odpůrců a doposud si za tím stojím (nikdo mě nepřesvědčil). Nikomu FB neberu a jestli ho chce používat, neodsoudím jej kvůli tomu. Na druhou stranu, jsem-li tázán na svůj názor, řeknu ho. A rád.
    Aktuálně mám rozepsaný článek, který pojednává o přesném opaku… Tvůj článek beru jako jakousi výzvu a pokusím se na svém článku zapracovat více a rychleji jej publikovat.

  2. Cílem článku není přesvědčovat někoho, aby Facebook měl rád, ale pouze poukazuje na skutečnost, že drtivá většina odpůrců nemá pořádně tušení, jak se Facebook používá a plete si ho s něčím, čím není.
    Na tvůj článek se moc těším, protože – a to nepopírám – právě tvůj přístup byl jednou z jednou z nejsilnějších motivací napsat tenhle článek a pevně doufám, že své dřívější výpady směrované na Facebook nějak rozumně obhájíš.

  3. Hmmm … nedá se říct, že bych byl odpůrcem FB (je mi to jedno), ale FB jsem nepoužíval, nepoužívám a ani používat neplánuji. ICQ i SKYPE mám, protože přes ně komunikuji rychleji, pohodlněji a hlavně zadarmo se svými přáteli a se svou rodinou. Například se večer domlouváme, zda půjdeme na pivo, s bráchou, který žije v zahraničí si můžu denně pokecat a posílat mu fotografie a ostatní soubory. FB jsem poprvé postřehl, když mě začali zprávy z FB doslova spamovat moji mailovou stránku. Lidi se tam houfně registrovali a nevědomky posílali všem, které mají v mailovém adresáři tyto spamy. Nadále vůbec necítím potřebu, když potřebuji něco nějakému jedinci sdělit, aby to vědělo dalších x lidí kolem, chápu ale, že někdo takovou potřebu má, využívá ji a dělá mu dobře, jelikož se rád předvádí. Přijde mi to ale nenormální. Samozřejmě nemluvím o tom, když si „povídá“ skupina lidí, tam může taková možnost kolektivního hovoru pomoci, ale to zvládají i programy, které používám. Sdílené fotografie jsou pro mě fajn ve chvíli, kdy za něco stojí, to se ale fotek na FB bohužel převážně (99%) netýká! Můj postoj má určitě dohledatelnou příčinu, a to v mých kolegyních v práci, které si již svůj život bez facebooku nedokáží představit. Já osobně na nich (kolegyních) pozoruji „poruchu“, „závadu“ ať už typu psychického, nebo fyzického, dále nebudu specifikovat. Věřím však, že rozumné zacházení s FB může v něčem velice pomoci, a však pokud bych si mohl percentuálně typnout množství rozumných a nerozumných použivatelů FB … 95 ku 5 … Nerozumní jednoznačně vedou! Díky, FB beze mne.

  4. mám kamaráda co dělá headhuntera, než začne někoho honit, tak si ho najde na facebooku, i za cenu, že se přidá jako modrooká blondýnka jako jeho přítelkyně, se o něm dozví dostatek informací, které pomohou rychle selektovat sadu CVček

    lidé si neustále stěžují na nedostatek soukromí na internetu, chtějí zakazovat cookies a podobné věci, které by zabránili získání jakýchkoli informací o jejich chování a na druhou stranu se o soukromí dobrovolně připravují

    problém je, že i názory a postoje se mění nejen člověk od člověka, ale i u člověka samého, pak by mohla také nastat něco jako virtuální smrt, tedy situace, kdy nejsem schopen ztotožnit se se svou virtuální image (co teď?)

    i když chápu, že lidé co ztrácejí čas statusy typu jeden knedlík, druhý knedlík, asi nemají moc šancí za celý svůj život nějaký postoj vytvořit

  5. FB není „šikovná a robusní hračka“, ale nebezpečná a děravá aplikace, která představuje obrovské bezpečností riziko s nepředstavitelným potenciálem zneužití na desítky způsobů!
    Četli jste před registrací podmínky? Pokud ano a přesto jste se registrovali, tak se vám musím vysmát a pokud ne a taky jste se registrovali, tak se vám také musím vysmát…
    Váš boj, jste ovce, jste něčí majetek, inteligentní člověk si o vás nemůže myslet nic dobrého…

    1. Ach, zase jeden z fanatiků. Facebook je o lidech.

      Nevidím rozdíl v tom, jestli o sobě něco zveřejním na blogu, Twitteru, nebo na Facebooku. Klíčové je zde slovo „zveřejnit„.

      Jen hloupý člověk vypustí ven slova, o kterých nechce, aby je někdo jiný slyšel. Pokud s tímto máte problém, nejste schopen kontrolovat, co z Vás leze, pak chápu strach z nástrojů, které Vám to umožní. Facebook je jen nástroj. A co mu nedáte, to nemá.

Komentáře nejsou povoleny.