Při vaření v konvici nastává dilema, co s volným časem vzniklým čekáním na var vody. Na plané čekání je toho času mnoho, na zahájení nové práce málo.
Většinou volím druhou variantu, sednu ke stroji a tvořím hodnoty. Konvice skončí a voda pomalu začne stydnout.
Jsem velmi roztržitý člověk, okamžikem usednutí k práci přestávám vnímat ruchy kolem a myšlenky přesunu jediným směrem.
Na rozdělaný oběd vzpomenu teprve, když hlad projde vším tím obrněním a vetře se do myšlenek. Tehdy najdu v konvici již vystydlou vodou, tak ji zapnu a… co teď?
Nebudu napínat: můj rekord je asi 6× převařená a vystydlá voda, kterou jsem pak raději vylil a dal vařit novou. Tu jsem již na druhý pokus úspěšně použil na zalití kávy k snídani.
Je to nemoc. A není to jen o vodě a konvici. Nedávno jsem si ohříval krásné voňavé bramborové knedlíky v páře a místo toho jsem vyhazoval krásně chrumkavé čmoudící škvarky.
Ale jinak jsem sám a spokojený.
Tak to bych taky znal… … to s tou konvicí.
konvici taky znam :-) obzvlast, kdyz mam rozdelanej nejakej kod a jak myslenky plynou tak je to predem spocteny :-)
reseni Panove, tento problem jsem po mnohlaetem usili celkem spolehlive vyresil. Zajdu si behem vareni vody na zachod. :O) Problem nastane tehdy, pokud piji zeleny caj a voda se mi uvari. Zatim sem neprisel co delat nez mi voda zchladne na priblzine 80°C (teplota dobra pro caj). Nemate nejakou radu?
Re: reseni Bohužel, jediné řešení, které se kdy osvědčilo spočívalo v načasování některé z technických vymožeností moderní doby (minutka, budík na mobilu atd.)
zname Ano, opravdu znamy problem a obvzlast, jak Meris jiz napsal, se zelenym cajem, ktery miluju (zvlaste Earl green). Pri snidani to neni takovy problem, ale odpoledne uz ano. Vetsinou to skonci nekde u cteni novin. Ale nejvetsi problem je, zapomenuti caje v hrnku dele, nez je doporucena doba…uz zelenych caju chut ztrpkne…u cernych se po 15min a dele vytvori souvisla vyrstva tmaveho teinu:-) A to se potom mejou hrnky… Uvazuju i o nakupu USB ohrivace na caj :-)
Mohu jen potvrdit Již mnohokrát jsem se stal svědkem tohoto syndromu a nepomohlo ani moje časté upozorňování na skutečnost, že voda už vařila.Já osobně tenhle problém nemám, když vařím vodu v konvici, bývám buďto v kuchyni nebo hodně blízko v dosahu. A když už si vodu vařím, je to většinou proto, že si chci dát něco dobrého (čaj třebas) a tak si přece nemohu nechat ujít chvíli, kdy je voda připravená:)
ženské myšlení je jiné:) Upřímně jako ženská, dělající více věcí na jednou těžce nechápu. Ráno vstanu jdu a jako první věc ještě se slepenejma očima jdu zapnout konvici, spáchám hygienu a pak ..voalá voda je akorát dovařená… udělam čaj, připravím snídani a mohu akorát začít snídani… no a když mi Kuba uvaří čaj tak si ho holt zaleju sama:)
jenže No jo, ráno je to v poho. Ale tady jde právě o další čaje – odpoledne, večer apod. To si pak člověk musí najít takovou „zástupnou činnost“, která je dostatečně krátká (třeba zajít si na záchod) a nezůstane u ní viset dvě hodiny (např. psaní a čtení blogů :-)
aha…jenže Taky se dá odmít nádobí, trochu poklidit… kdyz už ses v kuchyni tak se tam většinou něco najde… no a nebo se dá třeba vařit čaj k telce…Pak se holt prostě počká, stejně je co dělat:).. nqjak si neumim představit, že bych šla na záchod a že by mi to přesně vyšlo a čaj by byl pak hotovej;)