Co mě stojí domácí spotřebiče

Nejsem zrovna velký fanoušek úplného vypínání spotřebičů v domácnosti. Počítač nevypínám vůbec, televize zůstává v standy-by režimu (vypnutá, ale svítí kontrolka), tiskárna, reproduktory, routery, USB hub, mikrovlnka, nabíječky telefonu – to vše je neustále zapojeno do sítě, i když se to právě nepoužívá.

Cena spotřebované elektřiny mě nikdy moc netrápila, ale taky nikdy nebyla vidět, protože se ztrácela v celkové spotřebě bytu. Nyní mi ale Kolda půjčil měřák spotřebičů a ještě týž den jsem oběhl všechny zapojené zásuvky v bytě. Některá čísla mě opravdu překvapila.

PC

Tak třeba počítač. Je to starší kousek, Pentium D, v roce 2005 jsem ho sestavil, nainstaloval Windows a od té doby běží. Nonstop. Ukázalo se, že se spotřebou 300 W propálí zhruba 4 000 Kč ročně, tedy přibližně třetinu celkové spotřeby mé domácnosti. A to je prosím měřená jen skříň, bez monitoru a dalších komponent.

Novější PC, All-in-one s procesorem i5 má za podobných podmínek poloviční spotřebu a to včetně vestavěného monitoru.

Pokračování textu Co mě stojí domácí spotřebiče

Kupujeme nový počítač

V poslední době mě často žádáte o radu při koupi nového počítače. Moje rady nejsou vždy univerzální, ale mám několik pouček, které mohou pomoci většině z vás.

Notebook nebo stolní počítač?

Všichni chtějí notebook. No jasně, je malý, přenosný – tak proč kupovat něco jiného? Povím vám to.

Delší práce na notebooku je velmi nepohodlná. Klávesnice je vysoko (na těle notebooku), bývá poměrně malá, málo ergonomická. Obrazovka je nevhodně umístěná, při delší práci můžete pociťovat bolesti zad a krčních svalů. Některé typy se tyto nedostatky snaží trochu potlačovat, ale pevné spojení obrazovky s tělem notebooku mnoho možností na zlepšení nedává. Stolní počítač má klávesnici i monitor zvlášť a můžete si je rozložit po stole dle potřeb.

Pokud notebook nepotřebujete do školy nebo do práce, opravdu potřebujete přenosný počítač? Ze zkušenosti potvrzuju, že hodně notebooků zůstává na jednom místě a nikdo je nikam nenosí. Brzy přejde i zdánlivě lákavá představa, jak budete serfovat různě po bytě (ve vaně, na záchodě, v posteli). Notebook na čtení do postele je velká a těžká věc, brzo vás to přestane bavit.

Notebook je dražší. Na první pohled to tak nevypadá, ale reálné náklady zejména již při koupi jsou vyšší. Notebook představuje nedělitelný celek a později víceméně nebude možné jeho vlastnosti přizpůsobit nově vzniklým potřebám a je proto nezbytné ještě před koupí důkladně zvážit, na co jej chcete využívat.

Stolní počítače jsou jako skládačky. Drtivou většinou jejich komponent lze vyměnit za novější a výkonnější kdykoliv později a tím i staršímu stroji dát novou mízu. Je tak možné po několika letech několikanásobně zvýšit jeho výkon (pokud na tuto alternativu bylo při nákupu náležitě pomýšleno). Z tohoto důvodu můžete při nákupu sestavit stolní počítač z levnějších komponent. V průměrné rodině životnost bývá mezi 6 a 10 lety.

Možnosti oprav jsou u notebooků značně horší. Náhradní díly bývají drahé, některé jsou specializované pro daný typ, jejich výměna je komplikovaná a bez zásahu drahého servisního technika se neobejdete. Rovněž výměna poškozených částí (obrazovka, ulomený nebo prasklý kryt, opotřebení často namáhaných míst) je často nedostupná a po nějaké době je z pěkného notebooku nepěkný kus osahaného a potlučeného plastu.

U stolního počítače poškozený či opotřebený díl lze snadno vyměnit a to včetně výměny plechové bedny, ve které je poskládán.

Dnes je vhodné pořídit si počítače dva. Silný a kvalitní stolní počítač a k němu malý levný netbook, případně tablet.

Přesto níže v článku se budu povětšinou opírat o notebooky a většina bodů platí i pro stolní počítače. Pokračování textu Kupujeme nový počítač

Nechcete odvirovat nebo zrychlit Váš počítač?

V dobách začátků mé kariéry IT odborníka – dá-li se to tak nazývat –  mě nejvíce zaměstnávaly práce u klientů, kdy jsem jejich domácí nebo kancelářské počítače ladil přímo na místě.

Správu sítí jsem až na několik výjimek před několika lety pověsil na hřebík a dnes mě živí trochu jiná práce ve společnosti Koldasoft, s.r.o.

Přesto i nadále pro vybrané klienty vzácně  zaskočím na návštěvu tuhle a tamhle nějakou maličkost dopilovat k dokonalosti.

Miluju tyhle návštěvy, jsou mojí tajnou drogu. Je to úžasná sonda do životů těch lidí, protože na rozdíl od jakékoliv jiné profese v drtivé většině případů počátek práce spočívá ve spuštění testů, které trvají několik desítek minut, během kterých mám čas nerušeně pozorovat běh cizích životů.

Víte, kdybych byl třeba instalatér, nikdy bych nezískal tolik času k dobru. A kdybych zašel na osobní přátelskou návštěvu, tak bych svojí přítomností narušil běžné chody domácnosti, lidé by se kolem mne shlukli a snažili by se mi dělat společnost, místo aby přirozeně žili dál.

Když však zalezu někam do kouta k počítači a řeknu, že za dvě tři hodiny budu znát výsledek, tak dostanu zásobu jídla a pití, jsem ponechán o samotě a chod domácnosti se rozjede téměř tak, jako bych tam nebyl.

Začne se vařit, uklízet, plánovat další den, nebo se naopak probírá den uplynulý, děti píší úkoly, učí se, a tak dále.

Domácnosti takto navštěvuji ve večerních hodinách a naprosto nejlepší čas pro sledování běhu domácností je po 20. hodině, v létě ještě později.

Hrozně rád pozoruji chování lidí a zvířat v jejich přirozeném prostředí. A řídím se pravidlem „Poznej jejich domov a poznáš je.“ Člověk na ulici nebo v kanceláři není nikdy sám sebou natolik, jako doma. Mimo svůj byt lidé mohou snadno předstírat, že jsou někým jiným, než doopravdy jsou. Neumím slovy popsat a vlastně ani pořádně sám nevím, co přesně mi soukromí na lidi vyzradí, jen vím/cítím, že to tak je.

… přesto, napadá mě jedna věc, kterou sleduji – pořádek. Paradoxně přílišný pořádek vnímám spíše jako problém, než jako pozitivum. Zastávám názor, že dokonalý pořádek není efektivní ani praktický. Nikdy totiž není možné mít vše hotové a co není hotové, je rozpracované …a rozpracované by mělo rozpracované zůstat, dokud se nedokončí. Nemyslím mít tedy v bytě chlív a špínu, na druhou stranu když na stole leží pouze čistý papír a tužka, někde určitě něco nehraje.

Shrnu to tedy – tyhle pracovní návštěvy mám velmi rád a svých klientů si velmi vážím, ať už jsou z Prahy, Pardubic, nebo třeba z Horoušánek. Navíc po všech těch zážitcích je pěkné vidět na tváři hostitele radost, že se jim jejich domácí přítel (počítač) uzdravil a dokáže věci, o kterých do té doby nikdo z nich ani neslyšel. Tak vždy, když odcházím, zůstává na obou stranách naprostá spokojenost s výsledkem.

A opravdu jsem přesvědčen, že tuto práci odvádím dobře.

Nechcete také vyladit vašeho plechového miláčka? :)

Kouzlo digitální televize (DTV)

V polovině ledna jsem kupoval mamce novou televizi (ano, ona je ten klient z minulého článku). Původní televize sice stále funguje, ale ČT 2 už na analogu nevysílá a ostatní kanály jsou příšerně nekvalitní. Bohužel náš dům sedí v ďolíku a pokojovou anténou chytáme signál hodně zarušený odrazy a tramvajema projíždějícíma pod okny.

Před nákupem jsem se hodně informoval o možnostech nových LCT televizí a rozvrhnul jsem jednoznačné požadavky na její výbavu.

Nakonec jsem vybral televizi SHARP LC32D44E-BK. Byl to trochu uspěchaný nákup, protože shodou okolností jsme dostali firemní zakázku na konfiguraci lepší počítačové sestavy a použít televizi jako monitor bylo velmi výhodné a praktické.

Původně jsem se rozhodoval mezi osvědčenými výrobci LG, Sony, Samsung a nebo Grundig, ale na značku Sharp jsem dostal doporučení od dvou nezávislých prodejců a tak jsem zvolil. Pokračování textu Kouzlo digitální televize (DTV)

Jak jsem kupoval televizi

Pro klienta sháním LCD televizi s 32″ úhlopříčkou. Stanovil jsem si, že s digitálním tunerem, HD ready rozlišením, S-Video, HDMI, D-Sub, Scart a kompozit vstupy a S-PID výstupem se musím vejít do 11 000 Kč vč DPH za nový kus (tedy bazar ani Aukro ne).

Zásadně kupuji pouze kvalitní, prověřené a stabilní značky, proto nabídky „značek“ jako Technica, GoGEN, ap. mě nechávají chladnými. Já se zaměřil především na Samsung, LG, Sony a Grundig.

Sony a LG si v mém povědomí nesou punc vysoké kvality a spolehlivosti – Sony zejména v oblasti televizní techniky a LG především u počítačové komponenty (CD-ROMky a pod.). U Sony se však výrazně připlácí za značku, takže tu jsem při výběru televize vyloučil, protože výše uvedené nároky za normálních okolností nedokáže splnit.

Samsung a Grundig už jsou značky, ke kterým vzhlížím poněkud méně. Samsung mě uchvátil současným lesklým vzhledem svých obrazovek a monitorů, ale z jejich provedení nedýchá dojem takové preciznosti a pevnosti. Grundig považuji za průměrnou značku, ale musím konstatovat, že všechny výrobky od této firmy vykazovaly a vykazují velikou životnost a mám s nimi jen dobré zkušenosti.

Bohužel před Vánoci a ani krátce po nich není snadné svoji poptávku uspokojit.

Pokračování textu Jak jsem kupoval televizi

Viakom – když budete shánět kameru

Když už dneska mám tak dobrou náladu a trousím tu pochvalné článečky, přidám jeden dlouho odkládaný článek z konce loňského roku. Možná bude silně hraničit s reklamou, ale jedná se o skutečný příběh za jehož napsání mi v kapse nezůstal žádný úplatek :-) Pro jednoho mého klienta jsem potřeboval mezi vánočními svátky sehnat IP kameru. Z blíže nejmenovaných důvodů musela být kamera koupena právě mezi svátky a nikdy jindy. Již dříve mi byl jako velmi spolehlivý doporučen dodavatel a prodejce Viakom. Tehdy jsem prodejnu navštívil a setkal jsem se s velmi příjemným personálem, který mi ochotně odpovídal na moje všetečné otázky a pomohl mi proniknout do problematiky kamerových systémů.
Pokračování textu Viakom – když budete shánět kameru