Co mě stojí domácí spotřebiče

Nejsem zrovna velký fanoušek úplného vypínání spotřebičů v domácnosti. Počítač nevypínám vůbec, televize zůstává v standy-by režimu (vypnutá, ale svítí kontrolka), tiskárna, reproduktory, routery, USB hub, mikrovlnka, nabíječky telefonu – to vše je neustále zapojeno do sítě, i když se to právě nepoužívá.

Cena spotřebované elektřiny mě nikdy moc netrápila, ale taky nikdy nebyla vidět, protože se ztrácela v celkové spotřebě bytu. Nyní mi ale Kolda půjčil měřák spotřebičů a ještě týž den jsem oběhl všechny zapojené zásuvky v bytě. Některá čísla mě opravdu překvapila.

PC

Tak třeba počítač. Je to starší kousek, Pentium D, v roce 2005 jsem ho sestavil, nainstaloval Windows a od té doby běží. Nonstop. Ukázalo se, že se spotřebou 300 W propálí zhruba 4 000 Kč ročně, tedy přibližně třetinu celkové spotřeby mé domácnosti. A to je prosím měřená jen skříň, bez monitoru a dalších komponent.

Novější PC, All-in-one s procesorem i5 má za podobných podmínek poloviční spotřebu a to včetně vestavěného monitoru.

Pokračování textu Co mě stojí domácí spotřebiče

Kouzlo digitální televize (DTV)

V polovině ledna jsem kupoval mamce novou televizi (ano, ona je ten klient z minulého článku). Původní televize sice stále funguje, ale ČT 2 už na analogu nevysílá a ostatní kanály jsou příšerně nekvalitní. Bohužel náš dům sedí v ďolíku a pokojovou anténou chytáme signál hodně zarušený odrazy a tramvajema projíždějícíma pod okny.

Před nákupem jsem se hodně informoval o možnostech nových LCT televizí a rozvrhnul jsem jednoznačné požadavky na její výbavu.

Nakonec jsem vybral televizi SHARP LC32D44E-BK. Byl to trochu uspěchaný nákup, protože shodou okolností jsme dostali firemní zakázku na konfiguraci lepší počítačové sestavy a použít televizi jako monitor bylo velmi výhodné a praktické.

Původně jsem se rozhodoval mezi osvědčenými výrobci LG, Sony, Samsung a nebo Grundig, ale na značku Sharp jsem dostal doporučení od dvou nezávislých prodejců a tak jsem zvolil. Pokračování textu Kouzlo digitální televize (DTV)

Jak jsem kupoval televizi

Pro klienta sháním LCD televizi s 32″ úhlopříčkou. Stanovil jsem si, že s digitálním tunerem, HD ready rozlišením, S-Video, HDMI, D-Sub, Scart a kompozit vstupy a S-PID výstupem se musím vejít do 11 000 Kč vč DPH za nový kus (tedy bazar ani Aukro ne).

Zásadně kupuji pouze kvalitní, prověřené a stabilní značky, proto nabídky „značek“ jako Technica, GoGEN, ap. mě nechávají chladnými. Já se zaměřil především na Samsung, LG, Sony a Grundig.

Sony a LG si v mém povědomí nesou punc vysoké kvality a spolehlivosti – Sony zejména v oblasti televizní techniky a LG především u počítačové komponenty (CD-ROMky a pod.). U Sony se však výrazně připlácí za značku, takže tu jsem při výběru televize vyloučil, protože výše uvedené nároky za normálních okolností nedokáže splnit.

Samsung a Grundig už jsou značky, ke kterým vzhlížím poněkud méně. Samsung mě uchvátil současným lesklým vzhledem svých obrazovek a monitorů, ale z jejich provedení nedýchá dojem takové preciznosti a pevnosti. Grundig považuji za průměrnou značku, ale musím konstatovat, že všechny výrobky od této firmy vykazovaly a vykazují velikou životnost a mám s nimi jen dobré zkušenosti.

Bohužel před Vánoci a ani krátce po nich není snadné svoji poptávku uspokojit.

Pokračování textu Jak jsem kupoval televizi

České dráhy mi vrátily automaty

Na konci roku 2006 ČD ukončily provoz všech prodejních automatů jízdenek (dále jen PAJ). Byla to pro mě velmi smutná událost, protože PAJ využívalo jen velmi málo cestujících, takže jsem nemusel nikdy stát frontu a na každou vydanou jízdenku byla poskytována sleva PAJ – necelých 10 %. Pokračování textu České dráhy mi vrátily automaty