Při řízení vozu pravidelně narážím na tři problémy, které IMHO způsobuje nedomyšlenost realizace předpisů. Společným rysem všech zmíněných problémů je to, se při jízdě plně věnuji skutečné dopravní situaci a dopravní značení vnímám jen když má v dané chvíli smysl.
Problém hlavní a vedlejší
Při projíždění prázdnou křižovatkou nepotřebuji znát, zda mám přednost, protože v prázdné křižovatce mám přednost vždy. A proto teprve když do křižovatky přijíždí i jiný vůz, je pro mě zjištění předností podstatné.
Bohužel tady v Pardubicích jsou značky přednosti umístěny asi 20-30 m před křižovatkou a ve většině případů jsou křižovatky natolik nepřehledné že vůz z příčné komunikace je vidět až těsně před křižovatkou, kdy už mám problém zjistit, kdo z nás teď bude mít přednost.
Problém semaforu
Za základní problémy semaforů považuji příliš krátký čas při přechodu ze zelené „volno“ na červenou „stůj“, kdy se na chvíli rozsvítí žlutá, o které zákon říká: „Pokud začne svítit při přechodu ze zelené na červenou, pak je řidič povinen zastavit vozidlo na hraně křižovatky. Pouze v případě, že by bezpečně nemohl zastavit, smí pokračovat v jízdě.“. Ovšem při rychlosti nad 30 km/h je na bezpečné zastavení třeba mnohem více, než 2-4 sekundy, po které žluté znamení svítí.
A opět – ve skutečném provozu řeším problém pozornosti, kterou věnuji dopravní situaci. Když totiž z dálky vidím, že mi semafor dává volno, začnu se věnovat ostatním vozům, které již křižovatkou projíždí a při odbočování také situaci na přechodu pro chodce. Kvůli tomu však někdy přehlédnu náhlou změnu znamení semaforu a projedu i na červenou.
Druhý problém značení předností
Svislé značení přednosti v křižovatkách má jednu úžasnou vlastnost – lze jej rozlišit jednoznačně dle tvaru:
Lze proto vyhodnotit situaci i za zhoršených podmínek viditelnosti, nebo rozpoznat, jakou přednost má vozidlo přijíždějící po příčné komunikaci pohledem na záda značky.
Tyto úžasné výhody však kazí použití značky, která má stejný tvar jako značka s významem zcela opačným.
Kdo to vymyslel?!
Jen jedna připomínka: ve vyhlášce je dáno, že barva uprostřed semaforu je oranžova ačkoli každý normální člověk pozná, že se jedná o žlutou. Pak se tedy můžeme zamyslet nad ostatními věcmi které jsou mnohem důležitější a třeba neznamenají to co mají. Je to jen vyhláška-neřešit!!!
Za mnohem nebezpečnější já ovšem považuji ve městě v noci nedostatečnou viditelnost všeho dopravního značení nad výrazné a veškeré jiné nedůležité osvětlení reklam na sloupech a okolních domech v zorném poli řidiče směrem k dopravnímu značení. V záři těch všech reklam, aby člověk hledal důležité potemnělé silniční značení na těch samých sloupech, kde se nacházejí dopravní značky současně s osvětlenými relkamami dokonce i k volbám! A kde reklamy a billbordy nejvíce oslňují. Dříve za totáče existovaly na mnoha místech ve městech svítící dopravní značky, aby tak na sebe upozorňovaly a to prosím nebylo tolik placených svítících reklam všech možných šupáckých podniků a politických stran, které přesvěcují dopravní značení a tím každodenně úmyslně přivádějí všechny řidiče do nebezpečné situace.
Otázka: Je něco takového povoleno v zákoně tohoto modrobolševického státu???