Moje auto (Škoda 105L – silná citová záležitost) vyvine rychlost přes 100 km/h leda tak volným pádem se strmé skály, proto považuji na ty vzácné vyjížďky Pardubice-Praha kupovat dálniční známku za nesmysl a jezdím tuto trasu po staré silnici, většinou přes Kutnou Horu.
Dnes v noci jsem na zpáteční cestě dostal neotřelý nápad zkusit na zpáteční cestě z Prahy novou nepoznanou cestu přes Kolín. Cesta do Kolína byla velmi příjemná. Zatímco „dvojka“, která spojuje Prahu s Kutnou Horou, se vyznačuje serpentinami, kopci a velmi špatnou kvalitou povrchu vozovky (Zásmuky obzvlášť), tak silnice č. 12 má velmi klidný průběh. Až do Kolína.
Musím konstatovat, že v Kolíně je dopravní orientační systém naprosto nezvládnutý. U vjezdu do města navedou řidiče cedulemi „Pardubice“ do centra Kolína, avšak v centru již k Pardubicím žádné cedule neukazují. U některých větších křižovatek dokonce orientační značení chybí zcela, případně navádí pouze k okolním malým obcím. Přitom cesta pro neznalého řidiče není zrovna triviální a nestačí městem po hlavní jen tak projet.
Město Kolín jsem za volantem auta navštívil dnes po druhé v životě. Mé první setkání bylo v létě předloňského roku (2007) za velmi podobné situace (v noci cestou z Phy do Pce) – avšak tehdy jsem měl s sebou mapu a schopného spolujezdce (Monču), takže cestu jsme si našli svépomocí.
Dnes jsem ale bez mapy bloudil v Kolíně skoro 30 minut. Na samém kraji Sezndražic jsem prozkoumal jedinou orientační tabuli v okolí, ale bohužel mapa byla nepoužitelná – sloužila hlavně pro umístění reklamy místních firem, ale kam která silnice vede a kde vlastně člověk právě stojí se z mapy dalo vyčíst velmi obtížně, ne-li vůbec.
Tak docela nechápu. Přitom například průjezd Kutnou Horou je jednodušší a přesto naváděcí ukazatele jsou u každé jen trochu větší křižovatky.
Pozn.: Z přiložených map není zcela zřejmá skutečná dopravní situace v uvedených městech. Na vnímání komunikací a jejich napojení totiž velmi silně působí jejich vzhled, skutečná šířka, mohutnost a také nastavení předností na křižovatkách.
Musím uznat, že při pohledu na trasu na mapě to opravdu nevypadá příliš „intuitivně“. I já většinou musím po nasednutí do auta chvíli přemýšlet, kudy vlastně pojedu, jestliže mám namířeno na Pardubic. Což je ale také tím, že tak často (autem) tímto směrem nejezdím. Ale i když člověk Kolínem projede (třeba omylem, jak se mi to už také stalo) směrem na Kutnou Horu a Čáslav, tak se v pohodě dá jet do Pardubic přes Sv. Mikuláš a napojit se na silnici č. 322 před Přeloučí (http://tinyurl.com/aoo3pc). Zajížďka to sice je, ale poměrně příjenými silničkami a okolím. Potvrdit to můžou Jirka s Krystýnkou :-)
Hodnotit značení nemůžu, protože se po Kolíně pohybuju víceméně po paměti, ale slibuju, že si toho příště budu všímat.
Máte pravdu. A nejenom Kolínem se takhle blbě projíždí. A víte proč? Protože ti, kteří dělají značení, svá města znají.
Když si začali zdraví sedat na invalidní vozíky, aby na vlastní kůži pochopili, KDE a CO je potřeba udělat pro postižené, tak by se ti, co mají dopravní značení na starosti, mohli začít koukat na dopravní značení „svých“ měst očima „cizince“…
Kolín, i když tyto články jsou starší, si ještě orientačně značně pohoršil otevřením otevřením obchvatu. Nejhorší na všem je, že značení dělají místní, a ti přece vědí, jak a kam se jezdí. Třeba dostat se z centra do Pašinky je opravdu pěkný rébus a nebýt náhody, že jsme to již vzdali a chtěli jet jinam, tak jsme se tam snad ani nedostali.