Splněný sen – návštěva Semínského akvaduktu

Každý máme své sny. Malé, velké, i ty, o kterých víme, že se o nich může jen snít, ale nikdy jich nedosáhneme (jako třeba, že nám narostou křídla a proletíme se nad údolím, a jiné).

Asi před třemi lety jsem na návštěvě u kamaráda procházel jeho fotky a našel jsem jednu, kde seděl na velmi zvláštním můstku přes potok. V prvním okamžiku jsem si myslel, že je to lávka pro železniční koleje – konstrukce byla dle odhadu přes metr vysoká a působila obzvlášť mohutně. Kamarád mi řekl, to je „akvadukt“, ale v tu chvíli jsem o tom nepřemýšlel a v hlavě mi utkvělo jen, že je to slovo velmi podobné viaduktu, ale viadukt to není.

Po nějaké chvíli jsem si na to opět vzpomněl a zeptal jsem se na rozdíl akvaduktu a viaduktu a zmohl jsem se jen na užaslé „COŽE?“, když mi řekl, že akvadukt je vlastně takový vodní most, tedy nahoře nechodí lidi, nejezdí auta, kola ani vlaky, ale teče tam poklidně voda. A pod tím vším si vesele teče úplně jiný potok.

Lidi jsou blázni. Tak tady máme koryto potoka, které si tu samo vesele teče, ale ne, někomu se to nelíbí a tak se udělá prostě most, v mostě koryto a pustí se tam jiná voda. Holt, asi není voda jako voda.

Ještě toho večera jsem se pustil do pátrání na internetu. O Semínském akvaduktu je na internetu překvapivě málo informací a ještě méně (kvalitních) fotografií. Z dostupných informací byl velký problém určit přesnou polohu stavby. Pomohly teprve cyklistické mapy Shocart! Což mě ostatně nepřekvapuje, protože Shocart mapy mě umí překvapit vždy jen kladně.

Tehdy vznikl takový malý sen: zajet si toto dílo osobně prohlédnout.

Nebyl by takový problém jedno pěkné odpoledne sednou v Pardubicích na kolo a za hodinku a půl svižné jízdy tam být. Ale to by bylo moc snadné – chtěl jsem to podniknout jako jedinečnou společenskou akci, musel to být spešl den, spešl lidé a spešl příležitost.

A dnes, po třech letech čekání: úspěch. Opravdu jedinečný den, vybraná společnost a naprosto neobvyklá situace :)

Děkuji!

Cesta k dílu byla velmi strastiplná. Dle mapy jsme odhadli, že stavba je někde uprostřed lesa a nejpříznivější přístup k ní bude z červené turistické stezky. Zkušení turisté vědí, že červená obvykle bývá použita pro méně schůdné stezky, které v současném období vytrvalých dešťů získávají při projetí na kole zvláštní romantický nádech bahenních koupelí.

Celí usoplení od bláta jsme zastavili u cedulky „Akvadukt 0,3 km“, která nejasně ukazovala směrem na dvě lesní cesty. Obě cesty byly velmi podobné, rozcházely se a prostým pohledem nebylo z dálky vidět nic akvaduktího. Tak, a kterou teď? Zkusili jsme obě. Obě končily na mýtince uprostřed lesa nikde nebylo vidět ani slyšet žádný potok.

Když jsme zklamáni výletem opouštěli nenalezený poklad, spustil se vydatný deštík, čímž nám v danou chvíli „zpříjemnil“ už tak zkažený okamžik.

Teprve když jsme vyjeli z lesa, navraceli se po silnici zpět směrem na Pardubice, zahlédli jsme značenou odbočku „Akvadukt“. A tehdy jsme našli svoji ztracenou neději i Semínský akvadukt.

Tak až to budete hledat vy, vykašlete se na červenou turistickou a kousek za Semínem hledejte odbočku přímo z hlavní silnice. Je to kousíček a stojí to za to!

Jo, a vyberte si lepší počasí :)