Tesco (Globus a další) ve svých větších prodejnách zavádí novou službu Scan&Shop, což je ruční čtečka, kterou si vezmete u vchodu a pak s ní chodíte po obchodu a načítáte položky, které dáváte do košíku/tašky.
Výhodou má být zrychlení nákupu, ale moje zkušenost praví, že někdy je spíše zdrojem komplikací a zdržení.
Pokud jde vše hladce, tak si načtete do skeneru celý nákup a u samoobslužné kasy se pak nákup přenese bezdrátově do pokladny a stačí jen zaplatit.
Někdy ale skener odmítne nákup „vydat“ – říká se tomu Namátková kontrola, při které musíte zavolat pokladní, se kterou musíte celý nákup přeskenovat na kase. Výhody Scan&Shop se tak úplně ztratí.
Kdepak, je to ještě horší – protože jedna pokladní obsluhuje až 10 samoobslužných kas, čekání na pokladní je mnohem větším zdržením, než běžný nákup.
Proto doporučuju v takové situaci skener nenápadně zasunout do stojanu se žvýkačkami u kasy a pokračovat, jako byste nikdy Scan&Shop nepoužili. Skener se tím totiž zablokuje až do příchodu pokladní, zatímco kasu můžete normálně použít i bez skeneru.
Nepokoušejte se skener vracet do stojanu, protože skener spustí poplach (kvůli nedokončené kontrole) a pak je třeba se vypořádat s nežádoucí pozorností od pokladních a sekuriťáků. Proto se nebojte skener někam odložit a nehlásit se k němu – je to také forma feedbacku na funkci, která je mimořádně obtěžující a řetězci to žádnou škodu nezpůsobuje.
Co způsobuje namátkové kontroly?
Protože rád testuji technologie, zkouším jejich odolnost a způsob vyřešení krajních situací, mám vytipovány situace zvyšující pravděpodobnost namátkové kontroly:
- Skenování neplatných čárových kódů – „proč by někdo skenoval nesmysly?“, no snadno přátelé. Zejména u pečiva má Tesco zmatek, housky na sobě potisk nemají, je třeba načíst kód na stojanu. Stačí chvilka nepozornosti a načtete kód pro skladníky, kterému čtečka nerozumí – ta pak vyhlásí chybu, kterou sice lze odkliknout, ale je téměř zaručeno, že u kasy se nakonec zasekne.
- Příliš mnoho vratek – když naskenované zboží ve čtečce vracíte, nebo často měníte počet kusů, zvyšuje se šance namátkové kontroly.
- Akční zboží – je to zvláštní, ale je vyšší šance na kontrolu u nákupů, ve kterých nakoupím zboží v akčním stojanu (zpravidla u vchodu). Zřejmě se sleduje, zda pořadí načtených položek odpovídá běžnému rozložení nákupu v obchodě.
- Příliš rychlý/dlouhý nákup – Když vím, co chci a během 2 minut oběhnu krám a nakoupím třeba 10 věcí, je kontrola téměř jistá. A nebo když si vezmu skener později a načtu všechno najednou.
Prostě když skener vyhlásí chybu neznámého zboží, skener odložte do regálu a pokračujte bez něj. Ušetříte si tím spoustu času.
Je to skvělá pomůcka a zajímavá hračka, ale ještě má velký potenciál pro zlepšení.
Tyjo!
Dpbrá rada!
Nechtěl bych být obtěžován zdržením takové technologie.
Poprvé jsem se s tím setkala v Anglii. Nebylo z toho dvakrát jasné, že jde o závazné skenování, které pak musíme zaplatit skrz to udělátko, ale byli jsme zvědaví. Měli jsme ten den omezený budget a přišlo nám praktické si tím počítat, kolik budeme platit :D Až po normálním zaplacení na kase, když jsme to pak chtěli vrátit do stojanu, nás zarazila prodavačka tím, že jsme ten nákup měli platit skrz to, a že musí někam zavolat, aby to stornovali. Čekali jsme tam pak asi čtvrt hodiny, potupně s plným vozíkem, než se asi tři lidi domluvili, co s tím mají proboha dělat (taky s tím zřejmě moc neuměli), a nebyli z nás rozhodně nadšení. Od té doby se tomu vyhýbám jako čert kříži, ostatně stejně tak samoobslužným pokladnám, které jsou u spousty druhů zboží taky spíš peklo než pomoc. Je to naprd, když někdo vymyslí technologii, která má něco zjednodušit, ale nedodělá to takovým způsobem, aby to fakt fungovalo a nehlásilo to furt chyby.
Do žvejkaček s tím :-D
V Tescu to kontroluje každý 3. nákup, ať kupujete cokoliv.