(Ne)ochota městské policie

– „Městská policie, dobrý den.“
„Dobrý den, jsem na tramvajové zastávce Strašnická a tady v parčíku nad zastávkou vidím feťáka, jak si pravděpodobně připravuje drogy.“
– „Cože?“
„No tady nad tramvajovou zastávkou je feťák a v parčíku si asi připravuje nějakou drogu.“
– „Jak ‚asi‘, jak ‚nějakou‘?! Co přesně dělá?“
„No na odpadkovém koši má nádobíčko a vaří si tam něco.“
– „Ale co přesně?“
„No to já nevím.“
– „No, tak vy nevíte. Tohle musíte hlásit přesně.“
„Prosimvás, já přece nepůjdu za ním zkoumat co si to tam vaří!“
– „A co jste teda viděl?“
„Má tam nějaký sáčky a teď zapalovačem něco opaluje na lžičce.“
– „Hm, no a kde to teda je?“
„Tady na Strašnický u zastávky tramvaje, je tu nad tím takový parčík mezi metrem a budovou Kohout reality.“
– „To je Praha kolik? Deset?“
„Ano“
– „Jé, tak to Vás musím předat jinam.“

– „Městská policie Praha deset, prosím.“
„Dobrý den, jsem na tramvajové zastávce Strašnická a tady v parčíku nad zastávkou vidím feťáka, jak si pravděpodobně připravuje drogy.“
– „To je ten parčík nad zastávkou jako přes koleje od metra?“
„Ano.“
– „Dobře, já tam někoho posílám, ať ho trochu srovnají do ladě. Děkuju Vám za nahlášení.“