O neúčelné pomoci

Když chodím provádět údržbu počítačů, někteří klienti mají zvláštní potřebu usnadňovat mi práci tím, že se pokusí sami udělat část práce. Není podstatné, zda se snaží opravdu ušetřit můj čas, svoje peníze, nebo se snaží udělat dojem vlastní odborné způsobilosti. Mnohdy svým neodborným zásahem způsobí víc škody, než užitku a naopak mi mnoho práce přidělají.

V první řadě vás žádám, nic nemažte! Setkávám se s tím, že je počítač před moji návštěvou velmi důsledně vyčištěn různými Ultra-Cool-Clean čistícími programy. Abych však dokázal úspěšně rozpoznat problém, potřebuji sledovat stopy, které jsou pro moji práci velmi cenné.

„Když mi žena řekla, že Vám volala, tak jsem vám to tu připravil, abyste měl všechno snadnější.“

Je to podobné, jako přijít k doktorovi s tím, že máte chřipku, ale ráno jste si vzali pár prášků, které brával dědeček, když ještě žil, „tak mě tu máte, pane doktore, jsem připravený“.

Pokud čekáte návštěvu odborníka, nesnažte se udělat dojem, ale raději připravte to, co je opravdu důležité, zejména:

  • podklady od počítače, jako dodací listy, popis počítače, datum prodeje – abych mohl snadno odhadnout, co počítač obsahuje a zda není ještě v záruce,
  • doklady a seznam koupených programů – abych věděl, co je třeba „chránit“ a co vše může chování počítače ovlivňovat,
  • seznam lidí, kteří s počítačem pracují, mají v něm účet, nebo data
  • všechny diskety a CD a další programy, které jste k počítači dostali, zejména ovladače, instalační programy atd. – aby bylo možné co nejrychleji provést přeinstalování problémových částí počítače,
  • seznam všech problémů, které vás trápí – abychom nemuseli na místě tápat,
  • seznam všech věcí, které byste rádi zavedli, případně co nejpřesnější popis programů, které myslíte, že by pro vás mohly být užitečné,
  • přesný, ale opravdu přesný popis chybových hlášení, kterými počítač neustále obtěžuje – věřte mi, že opravdu nestačí „pořád to ukazovalo chybu, že chybí nějaký… to, no… no něco, no, vy už určitě budete vědět“. Jediné, co mnohdy mám k dispoziti je právě ta chybová hláška a bez ní nemůžu zjistit, kde je problém. Třeba to vyfoťte, jestli se vám nechce opisovat.
  • Projděte si data v počítači a poznamenejte si, které data jsou pro vás důležitá – v některých případech je třeba položit oběti a smazat nepotřebná data a naopak se nic nesmí stát důležitým dokumentům.

Jak si počínat, pokud jste obětí/svědky pokusu o okradení

V minulém článku jsem popisoval svoji hořkou zkušenost s cikánem, který se mě pokoušel okrást. Sám jsem dopadl celkem dobře, ale při pokusu o nahlášení jeho podezřelého chování jsem udělal tolik chyb, že ten šmejd naprosto bez problémů odešel, aniž by byl alespoň identifikován.

Proto bych rád sepsal několik kroků, které je dobré dodržet v podobných případech. Pokračování textu Jak si počínat, pokud jste obětí/svědky pokusu o okradení

Subdomény a komerční hostingy

Pokud vlastníte doménu (doménové jméno), jistě víte, že můžete využívat i tzv. subdomény (či poddomény), tedy dalších jmen, které rozšiřují původní doménové jméno. Například, pokud vlastníme doménu koldasoft.cz, můžeme zcela volně využívat odvozených domén jako třeba www.koldasoft.cz, či reference.koldasoft.cz a nebo cerberus.koldasoft.cz. Možnosti využití jsou široké. Více o doménové problematice najdete na Wikipedii.

V tomto článku bych se rád zamyslel nad realizací hostingu pro takovéto subdomény na webovém serveru. Zejména jejich správu a rozložení v souborové struktuře z pohledu správce webu. Pokračování textu Subdomény a komerční hostingy

ID nebo class?

Při kódování HTML (a nejen v něm) se často nesprávně zaměňují atributy ID a CLASS.

Velkou chybou je tyto atributy považovat za podobné, nebo dokonce zaměnitelné. A přesto se tomu tak děje, neboť pro začátečníky je jejich použití (tj. tagování elementů pro stylování v CSS) velmi podobné (#id nebo .class).

Ve skutečnosti mají téměř protichůdné chování. Pokračování textu ID nebo class?

Kupujeme si doménu

– „Mít tak svou vlastní doménu, co já bych za to dal!

– „Domén můžu mít kolik chci, je to brnkačka. Pošlu dvě kila, vyplním tyhle kraviny, a doména je za 3 minuty moje.

Dva protichůdné názory, dvě hlouposti.

Někteří nezkušení uživatelé internetu chápou způsob, jak získat vlastní doménu, jako vyčerpávající byrokratický úkon plný formulářů, běhání po úřadech a shánění razítek. Potom si však přečtou nějaký návod, jak se doména získává a okouzleni jejich náhlou dostupností si zmateně a zbrkle doménu(y) koupí.

Tento článek se zaměřuje výhradně na národní domény .CZ a práva a vztahy v České republice. Článek není návodem k registraci, ale poukazuje na časté chyby klientů a upozorňuje na nebezpečí a možné důsledky, které si nezkušený člověk nemusí vůbec uvědomovat.

Pokračování textu Kupujeme si doménu

Problém s přílohami ve SquirrelMail 1.4.13

V týdnu jsem dostal hlášení od Koldy, že jednomu z našich klientů nejdou odesílat přílohy. Pozastavil jsem se nad podivností této chyby a odkazoval jsem ho na nastavení jeho e-mailového klienta – myslel jsem totiž, že se k serveru připojuje pomocí POP3 a SMTP serveru, jako drtivá většina našich klientů. Jednalo se však o chybu na našem webovém rozhraní SquirrelMailu, které bylo klientům poskytnuto jako alternativa a po několik měsíců nebylo nikým využíváno.

Google, ani letmý pohled do dostupné dokumentace mi nenapověděl.

Při pokusu o uložení se vracela chyba Nelze přesunout/zkopírovat soubor. Soubor není přiložen (v originále Could not move/copy file. File not attached).

Prošel jsem celou konfiguraci, zkontroloval všechna nastavení, ale vše se zdálo být v pořádku. Teprve až podrobným zkoumáním kódu, který zpracovává soubory tvořící přílohy mailu jsem vyvolal podrobné chybové hlášení PHP:

Warning:  move_uploaded_file(../attach/DynUVxB1G8peSN2zHNJWLs7s2lXvJN5K) [function.move-uploaded-file]: failed to open stream: No such file or directory in /web/webxyz.cz/mail/src/compose.php on line 1389
Warning:  move_uploaded_file() [function.move-uploaded-file]: Unable to move '/web/_temp/upload/phpAA80.tmp' to '../attach/DynUVxB1G8peSN2zHNJWLs7s2lXvJN5K' in /web/webxyz.cz/mail/src/compose.php on line 1389

A byl problém na světě. Ve standardní distribuci nejsou připraveny některé adresáře nezbytné pro plnou funkčnost projektu a je třeba je ručně vytvořit. Konkrétně adresář /attach v rootu projektu.