Že rád ponocuji, je všeobecně známo. Avšak od té doby, co máme kancelář, objevil jsem nový zážitek. Pozorování Pardubic z nejvyšších pater prosklené budovy přímo v samotném centru města. Jedná se o palác Magnum, významně převyšuje všechny budovy v okolí, díky čemu nabízí jedinečný výhled na daleký horizont.
Ještě lepší je když se navíc ještě spustí déšť či přímo prudká bouře, je to fantastcká podívaná.
Vedle našich kanceláří ješte minulý týden stály tři vysoké jeřáby. Nepříliš známým faktem je, že když se nepracuje a nebo právě při bouřích se musí jeřáby uvolnit, aby se mohly otáčet po větru. Pohled na rotující několikatunové kolosy ve mě vyvolává zvláštní filosofické uvolnění.
Jednoho pátečního večera se na Pardubice řítila ohromná bouře a tak jsem takhle pozoroval jeřáby z oken neobsazené kanceláře, když jsem zaznamenal podivný zmatek aut na křižovatce u „zimáku“. Auta zastavovala, cosi objížděla, blikala, troubila, prostě zmatek.
Náhle mezi auty vyběhla srna a běžela Masarykovým náměstím po chodníku vedle silnice. Pryč nemohla, chodník byl lemován plechovým plotem stavby a zezadu ji již doháněla auta, která se vyprostila ze zmatku na křižovatce.
Zmatená srna na poslední chvíli změnila směr a…
Prásk!
Vběhla přímo pod protijedoucí Felicii a byla na místě mrtvá.
Řidička zmateně vysoupila a chvíli mlčky stála u auta a nevěděla, co dělat.
Ve vší dobré vůli, jsem sebral klíče mobil, doklady a hlavně foťák (ano, těšil jsem se, jak pošlu pár fotek do Masa) a běžel nešťastnici na pomoc. Jenže ihned poté se spustil neuvěřitelně silný liják a zvítězila moje pohodnost a tak přináším jen tuhle trapnou fotografii ze šestého patra.
