Čárové kódy na webových stránkách

Čárové kódy známe všichni, jsou to ty podivné čárky a čísly na krabici mléka, sušenkách i kondomech.

Pokud ale vyvíjíte webové aplikace, může se dříve nebo později dostavit požadavek vložit čárový kód i do stránky určené k tisku (například faktura). Samotné vygenerování kódu není takový problém, existují k tomuto účelu desítky různých on-line generátorů i off-line generátorů. Tyto generátory pomocí parametrů v URL vygenerují obrázek, který se klasicky pomocí <img> vloží do stránky.

Samotný problém ale bývá s vložením kódu do stránky tak, aby se zobrazil i na počítači bez internetu (např. při uložení dokumentu na flešku) a aby při tisku nedocházelo k rozostření hran, které jsou způsobeny rozdílem DPI mezi obrazovkou a tiskárnou.

Pokračování textu Čárové kódy na webových stránkách

MojeID – taky trocha kritiky

Nedávno spuštěné službě mojeID, kterou provozuje CZ.NIC se věnuje velká pozornost, zejména od odborné veřejnosti. Naprostá většina ohlasů je kladná, leč mezi nimi se občas objeví nějaký nespokojený výkřik, který často ale pramení z nepochopení principu služby. Chtěl bych se zde zabývat několika problémy kolem této služby, na které narážím.

Tomuto článku by měl předcházet alespoň jeden pochvalný, ale žádný takový na mém blogu nenajdete. Podobných článků je na internetu více a další stále přibývají, například seriál Jak na MojeID od kolegy Jiřího Kolaříka, nebo Jedno heslo přímo od provozovatele služby.

Přesto bych rád úvodem poznamenal, že mojeID považuji za úžasnou službu. Pokračování textu MojeID – taky trocha kritiky

Když od vás kradou, jste úspěšní

Když jsem tenhle blog před několika lety zakládal, o psaní blogu jsem nevěděl nic. Ta doba už je dál (řekl bych, že je pryč, ale jsem skromný realista).

Jednoznačně nejúspěšnější články na tomto blogu byly Změna hesla do ICQ a Krychlič, legenda Pardubic.

Dá se to poznat snadno. Obrovské množství komentářů a kopie článků na různých webech.

Píšu pro lidi, píšu pro radost. Nevadí mi, že se moje články kopírují a objevují se v různých webech.

Ale myslím, že slušnost by bylo alespoň se dovolit, nebo mi poslat mail s informací. A nebo – ať nežeru – vložit pod článek poznámku „Převzato z Nekuřáckého kupé, autor: Jakub Bouček“ a odkaz na jakub-boucek.cz/blog/.

Tak příště, jo?

Strach z Facebooku

Pokud ještě „nejste na Facebooku“, určitě jste o něm již slyšeli. V České republice nyní zažívá velký boom a denně počet jeho českých uživatelů roste o tisíce.

V posledním měsíci jsem měl možnost mluvit osobně s větším množstvím svých přátel a pro zajímavost jsem zjišťoval, jaké mají názory na Facebook lidé ve věku 15 – 30 let.

Názory na Facebook se různí, ale vesměs mí přátele svými názory tvoří několik málo rozdílných skupin.

První skupina jsou aktivní uživatelé Facebooku, tito svůj účet již mají a mnozí jej aktivně využívají. Většina jej využívá pro sdílení fotek a zajímavostí, ale jsou i tací, kteří denně „otočí“ desítky statusů typu: „udělala jsem si oběd a právě žvýkám první knedlík“ … „už jím druhý, ale ten první byl lepší„. Tato skupinka uživatelů patří mezi spokojené a v tomto článku se jimi nebudu dále zabývat.

Pokračování textu Strach z Facebooku

Subdomény a komerční hostingy

Pokud vlastníte doménu (doménové jméno), jistě víte, že můžete využívat i tzv. subdomény (či poddomény), tedy dalších jmen, které rozšiřují původní doménové jméno. Například, pokud vlastníme doménu koldasoft.cz, můžeme zcela volně využívat odvozených domén jako třeba www.koldasoft.cz, či reference.koldasoft.cz a nebo cerberus.koldasoft.cz. Možnosti využití jsou široké. Více o doménové problematice najdete na Wikipedii.

V tomto článku bych se rád zamyslel nad realizací hostingu pro takovéto subdomény na webovém serveru. Zejména jejich správu a rozložení v souborové struktuře z pohledu správce webu. Pokračování textu Subdomény a komerční hostingy

ID nebo class?

Při kódování HTML (a nejen v něm) se často nesprávně zaměňují atributy ID a CLASS.

Velkou chybou je tyto atributy považovat za podobné, nebo dokonce zaměnitelné. A přesto se tomu tak děje, neboť pro začátečníky je jejich použití (tj. tagování elementů pro stylování v CSS) velmi podobné (#id nebo .class).

Ve skutečnosti mají téměř protichůdné chování. Pokračování textu ID nebo class?

Vážený kliente (díl 1.)

Moje odporně škodolibá povaha by se Vám teď nejraději posmívala, ale je mi do pláče!

Když si vzpomenu na hodiny úmorné ale oddané práce, které jsme strávili na Vašem projektu!

Analytik po nocích hledal nejlepší rozvržení navigace, grafikům jsme krátili víkendy, aby Váš projekt byl dokonalý do posledního pixelu, já – programátor – chodil do práce na sedmou, abyste mohl u ranní kávy vymýšlet, co ještě ještě přidat za funkci. Kolikrát jsme vraceli kodérům k přepracování lecjaké drobnosti, aby se Váš web zalíbil Googlu a slepý na něm prohlédl. A nemuvím to tom, že jsme se prokousávali dlouhými bloky textů a hledali chybku, či nevhodný slovní obrat a strávili nad nimi dlouhé vášnivé diskuze, aby si Vaši klienti početli.

Vznikl skvost, jen co je pravda! Pokračování textu Vážený kliente (díl 1.)

Kupujeme si doménu

– „Mít tak svou vlastní doménu, co já bych za to dal!

– „Domén můžu mít kolik chci, je to brnkačka. Pošlu dvě kila, vyplním tyhle kraviny, a doména je za 3 minuty moje.

Dva protichůdné názory, dvě hlouposti.

Někteří nezkušení uživatelé internetu chápou způsob, jak získat vlastní doménu, jako vyčerpávající byrokratický úkon plný formulářů, běhání po úřadech a shánění razítek. Potom si však přečtou nějaký návod, jak se doména získává a okouzleni jejich náhlou dostupností si zmateně a zbrkle doménu(y) koupí.

Tento článek se zaměřuje výhradně na národní domény .CZ a práva a vztahy v České republice. Článek není návodem k registraci, ale poukazuje na časté chyby klientů a upozorňuje na nebezpečí a možné důsledky, které si nezkušený člověk nemusí vůbec uvědomovat.

Pokračování textu Kupujeme si doménu