Úskalí českého dabingu – Dat, Data a [dejta]

V několika posledních dnech pozoruji snahy o prosazení vysílání filmů v původním znění s titulky. Jsem jednoznačně pro.

Jeden z nejlepších a nejkvalitnějších dabingů – a netvrdím to jen já – má seriál Simpsonovi. Autoři překladu tohoto seriálu nemají práci vůbec snadnou, protože seriál je nabitý zapeklitými slovními hříčkami a lokálními vtípky, které v Čechách jen obtížně pochopíme – a přesto všechno si český překlad dokázal zachovat většinu vtípků z původního znění. A kde to nebylo možné, v překladu upustili od původního obsahu a nahradili jej zcela novým, po čechy snáze pochopitelným kontextem.

Někdo to vnímá jako zásah do původního příběhu, ale já to vítám. Jedna věc je přeložit slova; ale zachovat původní myšlenku je umění, které navíc vyžaduje dostatečný postřeh překladatele. A to všechno tak, aby si divák co nejméně musel domýšlet, jak to, kruci, autor vlastně myslel.

Moje poklona.


Například v seriálu Star trek existuje v originálním znění postava jménem „Data“. Překladatelé postavu vhodně přejmenovali na „Dat“, aby bylo možné skloňování podle mužského rodu. Po nějaké době však došlo nejednou k tomu, že v samotném českém dabingu překladatelé z nějakého důvodu požadovali, aby i v českém znění ztratilo Datovo jméno pružnost a stalo se pouhým „Data“ ve většině pádů po vzoru anglických jazykových pravidel.

Před neuvěřitelnými 11 lety kolovala na internetu nahrávka, ve které se sám Bohdan Tůma (představitel Data v českém znění) rozčiloval, „proč, sakra, 160 dílů se Datovi říkalo Dat a teď najednou je to Data?“

MP3 soubor s nahrávkou

Zdroj: www.srandicky.cz, 1999

A včera jsem se díval na 14. díl první serie Joeyho v českém dabingu a překvapivě tam účinkoval Brent Spiner, tedy představitel Data. Tentokrát v českém znění nebyl Dat, ani Data, ale „dejta„, tedy Data čtený s anglickou výslovností. Chvíli mi trvalo, než jsem si dal 2 a 2 dohromady.

Nechci tím naznačit, že by snad Star trek, nebo Joey měli nekvalitní dabing. Ale určitě mi dáte za pravdu, že toto autorům trošku ujelo :)

Doplnění: Pavel Jaroš mi svým komentářem připomněl jště jinou zajímavou věc: Když si k filmu stahnu titulky vyrobené některým z nadšenců a dobrovolníků, jsou mnohdy hodnotnější, než „profesionální“ překlad. Zrovna u dílu Slapsgiving seriálu Hymim je překlad jejich vojenských hodností proveden docela zdařile a i navíc překladatel do titulků pro jistotu v nutném případě vložil vysvětlení – takový titulek má kolikrát třeba i pět řádků. Nevím, jak to vnímate vy, ale já velmi pozitivně.

Máte už svého psychopata?

Já ano. Je to 21-letý mladík z Pardubic, který si říká Chandler, později vystupující pod nickem Luke189 a v posledních letech známý rovněž jako Luke Bend.

Upozornění: Po dohodě s právním zástupcem pachatele je nyní tento článek anonymizován – zejména skutečné jméno pachatele je nyní nahrazeno jeho přezdívkou Luke189. Pokud byste měli podezření, že Vás tato osoba poškozuje či obtěžuje, neváhejte se na mne obrátit a kontaktujte mne na e-mailu pan@jakubboucek.cz, nebo na telefonu 608 25 94 97.

V letech 2017 a 2018 byl článek doplněn, čtěte na konci.

Ten člověk je mnou posedlý. Skoro každý den dokáže strávit několik hodin tím, že:

  • se za mě vydává a mým jménem si píše s chlapci v Gay seznamkách,
  • píše nesmyslné komentáře na můj blog,
  • pokouší se hádat heslo do administrace blogu,
  • opakovaně žádá o zaslání hesla (přichází na můj e-mail),
  • píše nesmyslné a urážlivé texty na fórum o Seriálu Přátelé (již zaniklo),
  • pokouší se na fóru registrovat pod různými jmény,
  • vandalizuje komunitní služby (wiki, aj.) které jsou se mnou nějak spojeny,
  • registruje můj e-mail do různých newsletterů,
  • posílá mi nesmyslné a urážlivé e-maily,
  • a vůbec se chová jako společenký dobytek!
Pokračování textu Máte už svého psychopata?

Když od vás kradou, jste úspěšní

Když jsem tenhle blog před několika lety zakládal, o psaní blogu jsem nevěděl nic. Ta doba už je dál (řekl bych, že je pryč, ale jsem skromný realista).

Jednoznačně nejúspěšnější články na tomto blogu byly Změna hesla do ICQ a Krychlič, legenda Pardubic.

Dá se to poznat snadno. Obrovské množství komentářů a kopie článků na různých webech.

Píšu pro lidi, píšu pro radost. Nevadí mi, že se moje články kopírují a objevují se v různých webech.

Ale myslím, že slušnost by bylo alespoň se dovolit, nebo mi poslat mail s informací. A nebo – ať nežeru – vložit pod článek poznámku „Převzato z Nekuřáckého kupé, autor: Jakub Bouček“ a odkaz na jakub-boucek.cz/blog/.

Tak příště, jo?

V Praze blaze?

Jak jsem začal, tak jsem taky skončil. S Pardubicema.

Po náročném stěhování jsem opět doma, tentokrát už ve svém vlastním bytě, téměř v samotném centru Prahy. Je to velká změna po té, co jsem bydlel tři roky na okraji města, pod oknem mi běhaly koně, v dálce bylo slyšet mečení koz a bečení ovcí a romantiku venkova uměl občas narušit jen hluk z blízkého letiště.

Tak jdu žít…

Hledám přehrávač na filmy

Od roku 1998 ke své naprosté spokojenosti používám Winamp. V tehdejších časech, kdy 64 MB bylo stále ještě poměrně hodně paměti a MP3 byly pro systém velká neznámá – Winamp tehdy vítězil – byl rychlý, praktický a MP3 nativně přehrával po základní instalaci (žádné nutné nudné skládání modulů a pluginů).

Svět v té době neznal kopírování filmů v takové míře jako dnes. Na internetu se rozvíjely (dnes již mrtvé) weby typu srandicky.cz, azet.sk a další, které poskytovaly krátká vtipná videa – tehdy se 10sekundové video stahovalo minutu. Nejdříve jsem na přehrávání používal Media Player od Microsoftu, který tehdy dostačoval. Ze systému si správně odvodil kodeky, dokonce byl tak dobrý, že chybějící kodeky uměl ve většině případů dodatečně stáhnout a nainstalovat. Paráda.

Pokračování textu Hledám přehrávač na filmy

Lidé jsou ovlivnitelní

Tento článek bych také mohl nazvat „nevěřte nikomu“, ale to by bylo hrubé, ohrané a mnohem méně poutavé.

Jistě máte blízkého člověka, za něhož byste byli ochotni dýchat a zaručili byste se za něj čímkoliv. Může to být matka, manželka, syn, bratr, kolega, nejlepší přítel, … kdokoliv.

Kdyby takový člověk za vámi přišel, že potřebuje půjčit velkou sumu peněz, nebo vám slíbil, že na vás po pěti letech přepíše své nové Ferrari, jestliže s ním budete splácet polovinu splátek a vy byste si plácli, je pravděpodobné, že by dohoda zůstala „na hubu“. On by vás nikdy nezradil. Vy si přece můžete věřit, ne?

NE!

Ne, nechci říkat, že všichni lidé jsou svině, ale nikdy nevíte co bude zítra! A lidé jsou jen lidé.  A lidé jsou ovlivnitelní.

Věci se můžou změnit. Přestavte si, že váš blízký dostane práci v jiném městě, nebo mu onemocní příbuzný, nebo dostane nového kolegu – prostě najednou se již nevídáte každý den, ale třeba jen o víkendu. Váš blízký však nyní vídá každý den někoho jiného, třeba kolegu z práce. Chodí spolu na oběd a povídají o svých životech – dřív nebo později se proflákne, že vás pojí slib.

Slib, za který teď vy tvrdě platíte, ale své ovoce sklidíte později. Pokračování textu Lidé jsou ovlivnitelní

Odcházím z Pardubic

Původně jsem se to snažil tak trochu tajit, ale po dnešku mám pocit, že to stejně všichni vědí, tak tedy veřejně:

Ano, odcházím z Pardubic. Ne dnes, ne ani zítra, ale brzo. Důvod je prostý – lidi.

Od poloviny loňského roku opouštějí Pardubice všichni mí přátelé, kolegové i slečna sousedka (sousedka se teda z Irska vrátila zpět, to mi statistiku trochu kazí, nojo :)

Večery v Pardubicích se tak stávají den ode dne chmurnější a smutnější, protože není pořádně koho vytáhnout na pivko.

Naopak v Praze řeším povětšinou problém přesně opačný – ostatní jsou v bilcu, zatímco  já sedím zalezlý v Pardubicích. Pokračování textu Odcházím z Pardubic

Jak jsem protestoval proti spalovně

Dnes se v Pardubicích  v hokejové ČEZ aréně konalo veřejné projednávání projektu tzv. „Modernizace spalovny průmyslových odpadů, Provozovna Pardubice“. Jedná se v Pardubickém kraji o velmi bouřlivé téma, očekávala se účast cca 5000 lidí a bouřlivé reakce.

Podobná hnutí a aktivity mě běžně nechávají chladným, ale toto téma je už v posledních dnech tak rozvířené, až kontroverzní, že jsem neodolal a musel jsem se jít na projednávání podívat. Osobně se mi projekt spalovny v takové blízkosti také nelíbí, takže nakonec to nebyla jen moje zvědavost – šel jsem svojí přítomností vzkázat také své „ne“.

Má očekávání nebyla jinak vysoká, tušil jsem splašené výkřiky, explicitní plivání prázdných argumentů a projev davového šílenství. Očekával jsem, že nadpoloviční většina přítomných v davu si půjde jen zakřičet „na ty bohatý šmejdy“ a zatímco dole bude probíhat snaha o jednání, zatímco v tribunách se bude ozývat scestné skandování. Pokračování textu Jak jsem protestoval proti spalovně

O neúčelné pomoci

Když chodím provádět údržbu počítačů, někteří klienti mají zvláštní potřebu usnadňovat mi práci tím, že se pokusí sami udělat část práce. Není podstatné, zda se snaží opravdu ušetřit můj čas, svoje peníze, nebo se snaží udělat dojem vlastní odborné způsobilosti. Mnohdy svým neodborným zásahem způsobí víc škody, než užitku a naopak mi mnoho práce přidělají.

V první řadě vás žádám, nic nemažte! Setkávám se s tím, že je počítač před moji návštěvou velmi důsledně vyčištěn různými Ultra-Cool-Clean čistícími programy. Abych však dokázal úspěšně rozpoznat problém, potřebuji sledovat stopy, které jsou pro moji práci velmi cenné.

„Když mi žena řekla, že Vám volala, tak jsem vám to tu připravil, abyste měl všechno snadnější.“

Je to podobné, jako přijít k doktorovi s tím, že máte chřipku, ale ráno jste si vzali pár prášků, které brával dědeček, když ještě žil, „tak mě tu máte, pane doktore, jsem připravený“.

Pokud čekáte návštěvu odborníka, nesnažte se udělat dojem, ale raději připravte to, co je opravdu důležité, zejména:

  • podklady od počítače, jako dodací listy, popis počítače, datum prodeje – abych mohl snadno odhadnout, co počítač obsahuje a zda není ještě v záruce,
  • doklady a seznam koupených programů – abych věděl, co je třeba „chránit“ a co vše může chování počítače ovlivňovat,
  • seznam lidí, kteří s počítačem pracují, mají v něm účet, nebo data
  • všechny diskety a CD a další programy, které jste k počítači dostali, zejména ovladače, instalační programy atd. – aby bylo možné co nejrychleji provést přeinstalování problémových částí počítače,
  • seznam všech problémů, které vás trápí – abychom nemuseli na místě tápat,
  • seznam všech věcí, které byste rádi zavedli, případně co nejpřesnější popis programů, které myslíte, že by pro vás mohly být užitečné,
  • přesný, ale opravdu přesný popis chybových hlášení, kterými počítač neustále obtěžuje – věřte mi, že opravdu nestačí „pořád to ukazovalo chybu, že chybí nějaký… to, no… no něco, no, vy už určitě budete vědět“. Jediné, co mnohdy mám k dispoziti je právě ta chybová hláška a bez ní nemůžu zjistit, kde je problém. Třeba to vyfoťte, jestli se vám nechce opisovat.
  • Projděte si data v počítači a poznamenejte si, které data jsou pro vás důležitá – v některých případech je třeba položit oběti a smazat nepotřebná data a naopak se nic nesmí stát důležitým dokumentům.

Vyfocen Google Street View

Mnozí zvás se již dočetli na Facebooku, ale stejně mi to tedá, abych to nezveřejnil jako μpříspěvek.

4. 6. 2009 pořádal CZ.NIC konferenci Internet a Technologie 09, na kterou se vydal náš progamátorský tým z Pardubic. V 8:30, kdy už jsme dávno měli sedět na místě, jsme se teprve šinuli po magistrále.

V tom se před námi objevil. Malý, sám o sobě nenápadný, ale ta střešní kamera jej činila mnohem vápadněší. Vůz Google Street View. Nedalo mi to, nezamávat mu.