PRAHA HLAVNÍ NÁDRAŽÍ a PARDUBICE HLAVNÍ NÁDRAŽÍ (buk): „Hele, kámo, nemáš dvacku, potřebuju se dostat do Liberce (…Hradce, …Boleslavi, …Brna, …Zlína, …Ústí, atd.).“, hučí do čekajícího mladého páru přibližně pětadvacetiletý mladík s klamajícím výrazem příměstského blbečka, „no fakt, vole, už mám skoro na jízdenku, jen tu dvacku, vole…“.
Zatímco slečna si gesty počala tvořit odmítavý postoj, její přítel (z hlouposti, naivity, přebytku dobroty či nedostatku zdravé asertivity, co já vím) rozpačitě sáhl do kapsy a vytáhl pětikorunu.
„Jé, kámo, no to né…“, blbeček kouká vykuleně na drobné ve své dlani, „aspoň dvacku, vole, hele todlencto mi nepomůže, chápeš?“, přiostřuje a šťouchá nataženou dlaní svého dnešního chlebodárce do žeber.
Mladík s dívkou se bezeslova zvedají a vzdalují se. „Tak si běž ty hamoune!“, blbeček zvedá hlas a obočí, což jeho nablblému výrazu jen přidává, „nech si to, udav se tim, ty zmrde!“.
To už ona nevydrží a osočí se: „Co si to dovoluješ?“
„Drž pysk, ty krávo!“ Pokračování textu Hele, kámo, nemáš dvacku?
